Naše mikrobiomy jsou v karanténě!

Ač karanténní opatření začínají pomalu ustávat, přišel mi na mysl takovýto nadpis. Omezení kontaktů s vnějším světem je krásnou alegorií na to, jak se snažíme sterilně chovat i v jiných aspektech života a nejsme do toho ani nuceni. Víc než jen několik generací. Naše děti vyrůstají ve sterilním prostředí, nepouštíme k nim žádné mikroorganismy, tudíž je jejich mikrobiom odřezán od vnějších vlivů a nemůže se rozrůstat o nové druhy.

Dnes již víme, že člověk v sobě nosí zhruba 1,5 kg mikroorganismů. Je to zcela normální a dokonce i nevyhnutný stav. A kolik je to druhů? Více než 1000! Výzkum mikrobiomu člověka zažívá v poslední dekádě velký rozmach i díky rozvoji molekulárních technik. Tudíž víme i poněkud, nechci tak úplně říct znepokojující, ale minimálně zarážející skutečnost. Jenom každý stý gen celého našeho organismu patří druhu člověk: Homo sapiens. Genů našich mikroorganismů je stonásobně víc.

To už je pádný důvod k tomu, abychom našemu tělu a jeho dalším obyvatelům věnovali víc pozornosti…Bez nich by náš život nebyl takový, jaký je.

ČLOVĚK    +    1,5 kg mikroorganismů/1000 druhů/dva miliony genů    =    NÁŠ ORGANISMUS

Mikroorganismy osídlují především naše střeva, tělní dutiny, plíce a kůži. A taky z kůže, tělních dutin či z mateřského mléka se na nás přenášejí od okamžiku, když opouštíme sterilní plodovou vodu. Osídlování pak pokračuje stykem s vnějším prostředím. Do takové míry, do jaké dovolíme…

Doporučuje se, aby dítě do jednoho roku přišlo do kontaktu s co největším počtem mikroorganismů. Utvoří se tak pevné základy jeho věrných spolupracovníků, který se pak podílí na správném fungování jeho organismu a imunity, co hraje u dětí s atopickým ekzémem důležitou roli. Od tří let je pak mikrobiom dítěte více méně ustálený.

Povrch kůže je jenom 2 m2, povrch sliznice střev je až 40 m2 (u dospělého člověka), proto bychom měli hýčkat hlavně mikroorganismy ve střevech. Jejich rovnováha se odráží na našem zdravotním stavu a celkovém správném fungování organismu, třeba na kvalitním spánku, rychlosti metabolismu, imunitě nebo dokonce na dobré náladě.

Prozatím neexistuje univerzální probiotikum, které by pomohlo každému stejně, a to z toho důvodu, že zhruba polovinu mikrobiomu máme sice všichni společnou, druhá polovina je však individuální. Takže bezvýhradně platí, že jsme výjimeční :). Neustále probíhají nové a nové studie a dovolím si tvrdit, že v České republice je zkoumání mikrobiomu na vysoké úrovni.

Výzkumy odhalují, že mikroorganismy mají na naše tělo a jeho biologické pochody obrovský vliv. Vědci se však neshodnou, jestli má požívání živých mikroorganismů v potravinách či potravinových doplňcích pro mikrobiom dlouhodobý přínos.

Když však vezmeme v úvahu, že klinické studie potvrzují prospěšnost probiotik při průjmových onemocněních, onemocněních jater, syndromu dráždivého střeva, při alergických onemocněních v raném stádiu, urogenitálních infekcích a dokonce, co je pro nás nejdůležitější, hrají důležitou roli v prevenci atopické dermatitidy a laktózové intolerance, tak není na místě probiotika zatracovat.

WHO definuje probiotika jako „živé mikroorganismy, které, pokud jsou podávány v dostatečném množství, poskytují hostiteli zdravotní přínos.“

Obecně tedy platí, že není na škodu kámošům v trávícím traktu občas zpestřit život přidáním nových obyvatelů. Párty je pak veselejší :).

Probiotika můžeme do těla dostat různými způsoby:

  • potravinami
  • „klasickými“ probiotiky v kapslích, pilulkách či granulátech
  • „tekutými“ probiotiky
  • probiotiky „na míru“
  • transplantací stolice
  • transplantací kožního mikrobiomu
  • kosmetickými přípravky s probiotiky (povrchově)

Potraviny s probiotiky

Potraviny, které obsahují probiotika jsou např. jogurt (ne všechny), kefír, acidofilní mléko, podmáslí, tvaroh, brynza, některé další mléčné výrobky, třeba sýry. Ne ale všechny sýry. Cheddar, parmazán, gouda, mozzarella, ty by měli probiotika obsahovat. V lepší orientaci nám většinou pomůže přečíst si složení výrobku, kde by mělo být uvedeno, že produkt obsahuje živé kultury. Pozor, složka „mikrobiální syřidlo“ neznamená, že produkt obsahuje probiotika. Syřidlo je enzym, který způsobuje srážení mléčných bílkovin.

Dále nemléčné produkty, které jsou kysané, fermentované: kysané zelí, okurky, dokonce i nakládané okurky, ale jenom v případě, že zahajují kvašení samotné okurky, tj. ne nakládané s octem. Fermentovaná zelenina a nápoje (kimchi, kombucha, jablečný ocet…).

Jelikož probiotika prostupují mateřským mlékem, je i toto jejich zdrojem a při vyvážené stravě matky dítěti úplně stačí. Můžeme je doplňovat na obou frontách tak, že kojící matka bere probiotika a dělá tím službu nejen sobě, ale i dítěti.

Probiotické doplňky stravy

Firmy, které vyrábí probiotika v kapslích, pilulkách či prášcích tvrdí, že žaludeční kyselinou projdou právě díky nosiči, výrobci „tekutých“ probiotik zase, že tekutina činnost kyseliny nenastartuje, a tak úspěšně projdou dál do střev.

Schopnost probiotických bakterií překonat žaludeční kyselinu, projít trávícím traktem, uchytit se tam a množit se dál je však náročná na ověření. Farmaceutické výzkumy se většinou dělají in vitro, co znamená v simulovaných podmínkách. Úspěšnost kolonizace střev může záviset od jednotlivého druhu mikroorganismu, počtu dopravovaných a dopravených mikroorganismů, médiu, ve kterém se do střev dostávají, skladování a transportu probiotik atd.

Podle mého názoru není až tak důležité, jaký typ průmyslově vyráběného probiotika zvolíte, ale že vůbec nějak pomáháte vašemu mikrobiomu, resp. mikrobiomu vašeho dítěte. Určitá část mikroorganismů se do střev nepochybně dostane a odvede tam kus práce. U některých atopiků je přínos viditelný a nesporný.

V České vědecké obci vznikl unikátní projekt, který, jak se zdá, je prozatím ideálnímu užívání probitoik nejblíž. Bere v potaz individuální a jedinečnou povahu mikrobiomu každého člověka. Ze vzorku stolice v laboratořích zanalyzují obsah a stav probiotických bakterií a podle tohoto stavu namíchají probiotika na míru. Dokonce dokážou zjistit např. i sklon k obezitě.

Laboratoře mají v programu i klienty trpící autoimunitními nemocemi či ekzémy a testované kmeny bakterií mají dobré klinické účinky na zmiňované potíže. Tuto metodu však můžou podstoupit děti ve věku od tří let.

Projekt výroby probiotik na míru by mohl časem nahradit i další nezvyklou metodu, kterou se řeší závažné zánětlivé onemocnění střev – transplantaci stolice. I když je při metodě fekální transplantace samozřejmé, že je stolice dárce zbavena všech nežádoucích složek, zjistilo se, že některé mikroorganismy můžou u příjemce vyvolat nežádoucí nemoci nebo predispozice k těmto nemocím (virové onemocnění, rakovina, obezita atd.). Z tohoto pohledu se jeví testované kmeny bakterií na míru bezpečnější.

Poznání vlastního střevního mikrobiomu nás usměrní i ve stravování a možnostech podpory rovnováhy našich střev, případně vhodné léčbě.

Topická probiotika

Kožní mikrobiom se podílí na ochranné funkci kůže. Komunikuje s našim imunitním systémem. Vyrovnává pH pokožky, zabraňuje cizorodým a alergenním látkám pronikat hlouběji do kůže a dokáže zkrotit patogenní mikroorganismy, např. streptokoky nebo kvasinky z rodu Candida.

Kožnímu mikrobiomu můžeme pomoct jak užíváním probiotik vnitřně, ale nově i lokálně.

Moderní přístupy ve světě kosmetiky propagují nejen používání přípravků s prebiotiky (např. termální vody se vzácnými minerály, inulin, kyselina mléčná, alfa-glukan…), ale také výrobky přímo obsahující probiotika – bakterie Lactobacillus, resp. jejich extrakty, které kupodivu disponují obdobnými příznivými vlivy na kůži jako živé buňky. Probiotické kosmetické přípravky můžou pomoct lidem s aknózní pletí, ale prý i s ekzémem. Místo průmyslového přípravku můžeme zkusit použít třeba i domácí masku z jogurtu. U našich nejmenších si však tento rituál nevím dost dobře představit :).

V posledních letech se začínají objevovat články o transplantaci kožního mikrobiomu, resp. aplikace určitých druhů mikroorganismů přímo na kůži a to právě ve spojitosti s atopickou dermatitidou. Sami autoři však tvrdí, že jsou potřebné další studie. Zevně aplikované mikroorganismy nebo jejich části sice lokálně zabojují, ale dlouhodobý efekt je pořád předmětem zkoumání. Neočekávejte tedy žádné zázraky a spíš vsaďte na stravování.

Doba technologická

Prospívání našich „spolubojovníku“ bychom měli podporovat správnou životosprávou. Střevnímu mikrobiomu škodíme nadměrnou konzumací jednoduchých cukrů a chemických látek (konzervantů, barviv, pesticiců, dusičnanů). No a jak napovídá i název, anti – biotika jsou přímo zničující smrští.

Probiotické kultury naopak potřebují ke svému prospívání prebiotika. Není to výmysl farmaceutických společností, je to fakt. I proto je celková rovnováha organismu tak křehká. Často se nám nedaří myslet na to, že „někdo“ tam uvnitř nás potřebuje péči a výživu. Na druhé straně, i když bychom na to myslet chtěli, nemáme dostatek ověřených zdrojů potravin bez chemických látek.

Život v našem technologicky vyspělém světě způsobuje pokles druhů naší střevní mikrobioty. Na to existují specifické studie, které porovnávají mikrobiomy lidí žijících v moderní společnosti vs. lidí z pralesa. Rozdíl je markantní i u jinak příbuzných kmenů, které se odlišují jenom způsobem hospodaření, mírou využívání technologií k pěstování a zpracování plodin.

Určitě jste již někdy slyšeli o hygienické hypotéze. Hygienická hypotéza tvrdí, že nedostatečný kontakt s patogeny (infekce, paraziti) a symbiotickými mikroorganismy (tedy i probiotika) v raném dětství má za následek větší náchylnost k alergiím, atopii, astmatu a jiným autoimunitním poruchám. Proto jsou pro lidi ze zemí třetího světa autoimunitní onemocnění prakticky neznámá. Na druhou stranu se potýkají s mnohem větší prevalencí parazitů. Vypadá to tak, že soužití s parazity trénuje lidský imunitní systém od dětství, ale v našem civilizovaném světě pro parazity již přece není místo…

Samozřejmě proběhly i snahy o vyvrácení této hypotézy, v současnosti to však vypadá tak, že hygienická hypotéza zažívá novou vlnu obrody. Naznačuje to i výzkum z České republiky, kde zjistili, že čím čistší strava (bez mrtvých bakterií) se podává bezmikrobním myškám, tím vyšší vyvíjejí alergickou reakci a naopak.

Kde hledat prebiotika

Prebiotika jsou pro nás těžko stravitelné nebo nestravitelné oligosacharidy, kterými se ale živí naši miniaturní známí. Vhodné jsou veškeré potraviny s vlákninou. Prebiotika tedy najdeme v obilovinách (hlavně oves), zelených potravinách, zelenině (hlavně luštěniny, pórek, cibule, česnek, chřest, topinambury), ovoci (hlavně banány, jablka, bobulovité ovoce), kořenu čekanky, pampelišce, mateřském mléku…

Pozn.: Je potřeba brát na zřetel individuální snášenlivost potravin u atopických dětí (při kojení atopika bych nedoporučila např. česnek či bobulovité ovoce).

Samozřejme si můžeme prebiotika obstarat i ve formě potravinových doplňků.

Shrnutí

Z článku vyplývá, že probiotika nám poskytují spoustu možností, jak se s nimi potkat. A při atopickém ekzému je důležité se s nimi potkávat. Nepochybujte tedy o tom, že užívání probiotik může vašemu dítěti pomoct. Co se týče potravinových doplňků, nelamte si hlavu nad výběrem druhu probiotik, vybírejte podle finančních možností, pocitu a především podle toho, co obsahují.

Nemyslím tím jenom kmeny probiotických bakterií, ze kterých je pro atopiky velmi prospěšný Lactobacillus rhamnosus. Kontrolujte složení, mělo by být bez alergenů, cukrů a chemických látek (umělé sladidla, barviva, konzervanty). Někdy se totiž stane, že probiotika dítěti nesednou, nebo mu rovnou způsobí alergickou reakci. Na to může mít vliv právě obsah malého množství alergenů, třeba mléka, laktózy nebo lepku, v nosiči probiotik.

Není důležité, jaké probiotika dodáváte, ale že vůbec nějaké organismu dodáváte. 

No a dál si nelamte hlavu, když dítě jí rohlík ze země (když zrovna není vytřená Savem), když ho olízne pes nebo venku ocucává kameny. To všechno staví pevné základy jeho mikrobiomu, který postupně zlepšuje imunitní procesy. Pořád je to jen zlomek toho, s čím děti přicházeli do kontaktu v dobách minulých a v některých zemích dodnes přicházejí.

A i když jste maminky bez ekzému, starejte se o svůj mikrobiom a s láskou ho opečovávejte. Možná to půjde líp, když si ty malé potvůrky představíte jako takové domácí mazlíčky uvnitř vás :). Máte je pořád u sebe a dokonale pod kontrolou (nebo oni vás? :)).

Reference:
AV ČR
https://smartprobio.cz/home
Votýpka J, Kolářová I, Horák P a kol.; O parazitech a lidech. Triton 2018
Bertazzoni Minelli E & Benini A. Relationship between number of bacteria and their probiotic effects. Microbial Ecology in Health and Disease. 2018, 20:4, 180-183, DOI: 10.1080/08910600802408095.
Saadatzadeh A, Fazeli M, Jamalifar H, Dinarvand R. Probiotic Properties of Lyophilized Cell Free Extract of Lactobacillus casei. Jundishapur J Nat Pharm Prod. 2013, 8(3): 131–137.
Hrubá D, Kukla L, Tyrlík M a Matějová H. Hygienická hypotéza a výskyt alergií u tříletých dětí. Výsledky studie Elspac. Hygiena: časopis pro ochranu a podporu zdraví, Praha: Státní zdravotní ústav, 2009, roč. 54, č. 4, s. 112-116. ISSN 1802-6281.
Myles IA et al. First-in-human topical microbiome transplantation with Roseomonas mucosa for atopic dermatitis. JCI Insight. 2018;3(9):e120608. https://doi.org/10.1172/jci.insight.120608.

Máma malého atopika Mikoláše. Provází maminky dětí s atopickým ekzémem, které se ocitli na stejné nelehké cestě. Předává jim získané informace z oblasti vědy, terapie i vlastní zkušenosti. Chce jim ušetřit čas a energii, kterou pak mohou využít k tomu, aby byly jednoduše V POHODĚ - tím se ekzém značně lepší.

Lujza je autorkou knihy Můj atopický deníček, která pomáhá maminkám efektivně si vést deník o atopii jejich dítěte a dostat tak ekzém pod kontrolu.

Pravidelnou podporu, inspiraci a tipy najdete na FB Fan Page Netopte se v atopii, v pohodlí a soukromí FB skupiny Atopický ekzém - Netopte se v atopii a na Instagramu. Recepty nejen pro malé atopiky můžete mít vždy po ruce v podobě "online FB kuchařky" Vaříme malým atopikům.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.